Home page › Forums › Parbold Bottle › Proč se vzory z Fibonacciho řady objevují v české přírodě?
- This topic is empty.
-
AuthorPosts
-
jonnawolken737
Zásadní je rozlišovat dvě věci. Pokud má někdo skutečný nedostatek vitaminu A, mrkev nebo jiné zdroje betakarotenu mu pomohou. Jenže v běžné populaci je výrazný deficit vzácný. U zdravého člověka, který jí pestrou stravu, žádné množství mrkve noční vidění nezlepší nad jeho přirozenou hranici. Tělo si navíc beta-karoten ukládá jen do určité míry a přebytek vyloučí – moč ani kůže se nezmění, jen se zvýší obsah karotenoidů v krvi, což se může projevit lehce nažloutlým nádechem dlaní.
Fibonacciho posloupnost vzniká tak, že každé další číslo je součtem dvou předchozích: 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21… Poměr sousedních členů se přibližuje číslu 1,618, tedy zlatému řezu. V přírodě nejde o matematický záměr, ale o důsledek růstu, při kterém se nové části přidávají po spirále nebo v pevném úhlu. Právě proto se tyto vzory objevují i v české krajině, na zahradě i v lese.
Starověké vodovody nestály na čerpadlech, ale na důmyslném využití gravitace a terénu. Základní princip byl vždy stejný: pramen nebo akvadukt ležel výše než místo spotřeby a voda tekla samospádem. Římané proto před stavbou akvaduktu nejprve zaměřili celou trasu nivelačním přístrojem zvaným chorobat, což byla dlouhá vodováha. Bez tohoto kroku by se sklon špatně odhadl a voda by either stála, nebo proudila příliš rychle a podemílala stěny. Praktické pravidlo znělo: minimální sklon asi 0,3 metru na kilometr, u menších přivaděčů klidně i více.
Mnoho lidí si všimne, že se některé květiny večer zavřou a ráno zase otevřou. Není to známka toho, že by rostlina byla nemocná nebo že jí něco chybí. Jde o přirozený rytmus, který rostlině pomáhá přežít. Když tomuto rytmu porozumíte, přestanete dělat zbytečné chyby při zalévání, hnojení i přesazování.
Praktické pozorování si usnadníte, když si vezmete lupu a budete počítat ve směru růstu. U květů je dobré si nejdřív určit, kde je střed, a teprve pak počítat spirály. Typická chyba je spěchat a počítat špatný směr – vždy se vyplatí zkusit oba směry a výsledky porovnat. Další častou chybou je zaměňovat Fibonacciho řadu s jinými spirálami, například u ulit. Ty sice rostou po logaritmické spirále, ale ne vždy přesně podle Fibonacciho čísel. Ověřte si to na více vzorcích, ne na jednom.
Křídlo není žádná magická deska. Je to plocha, která je vůči proudu vzduchu nakloněna pod určitým úhlem. Říká se mu úhel náběhu. Když se vzduch při obtékání křídla rozdělí, nad horní stranou se zrychlí, tlak klesne, pod křídlem se naopak zpomalí a tlak stoupne. Vznikne rozdíl tlaků a tlaková síla směřuje vzhůru. Tomuto jevu se říká vztlak. Není to jen o tvaru profilu, ale hlavně o úhlu náběhu a rychlosti proudění. Čím rychleji vzduch obtéká, tím větší vztlak vzniká – proto letadlo musí nejdřív zrychlit na vzletové dráze.
Co se děje uvnitř květu a proč to rostlině prospívá Uvnitř zavřeného květu se chránění pyl a blizna před vlhkostí, chladem a hmyzem, který v noci nelétá. Zároveň se snižuje odpařování vody z okvětních lístků. Rostlina tak šetří energii i vodu. Pokud květ zůstane otevřený i v noci, může dojít k poškození pylu rosou nebo k napadení škůdci. Proto je zavírání výhodné a není to porucha. Naopak, když květ zůstane zavřený i přes den, obvykle to znamená, že rostlina nemá dost světla, je přelitá nebo je příliš chladno.
Fibonacciho vzory nejsou důkazem žádného tajemného plánu. Jsou výsledkem toho, jak rostlina přidává nové buňky a jak se při tom chovají sousední části. Když si na procházce všimnete šišky, květu nebo listu, zkuste nejdřív odhadnout počet spirál a pak si ho ověřte. Právě v tom je největší přínos – ne v hledání zázraku, ale v tréninku pozornosti. Česká příroda nabízí dost míst, kde si to můžete vyzkoušet bez jakéhokoli vybavení.
Kde se v Česku vyplatí počítat Kromě šišek se vydejte k jehličnanům i listnáčům. U dubu nebo buku pozorujte uspořádání listů na větvi: listy vyrůstají po 2/5 oběhu, což odpovídá Fibonacciho číslům. Na jaře sledujte, jak se rozvíjejí pupeny, a na podzim počítejte spirály u plodů, například u maliníku nebo ostružiníku. Na zahradě si prohlédněte květ hortenzie nebo řebříčku – jejich květenství se větví v podobných poměrech. Kdo hledá jen velké a nápadné útvary, přehlédne drobné spirály v mechu nebo v rozložení šupin na kapradí.
Nejjednodušší je začít u šišek. Vezměte smrkovou nebo borovou šišku a spočítejte spirály, které se stáčejí doprava, a pak ty, které se stáčejí doleva. U smrku obvykle najdete 5 a 8, u borovice 8 a 13. Stejný princip platí u slunečnicového květu: spirál je typicky 34 a 55 nebo 55 a 89. Počítejte od okraje ke středu, jednotlivé šupiny si označte prstem, ať se neztratíte. Chybou je počítat šupiny místo spirál – výsledek pak nevychází.
-
AuthorPosts